Škola zpracovává v souvislosti s využitím webových stránek pouze takové cookies, které jsou nezbytně nutné pro zajištění provozu webových stránek a internetových služeb, u kterých není nutno získat souhlas uživatele webu (technické a relační cookies).

Akademické gymnáziuma Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky,školy hlavního města Prahy

Itálie

Neapol 2022

Ve dnech 23.–8. 3. 2022 podnikli studenti AG cestu do Neapole, Pompejí, Paesta a na ostrov Capri.

   

(více fotografií)

Neapolis MMXXII
I přes mnohé komplikace se nám nakonec tento rok naskytla možnost podívat se s naším latinským seminářem do Neapole. V komorním počtu 11 účastníků jsme ve středu 23. března odletěli z pražského letiště. Noční Neapol nás hned po příjezdu vřele přivítala, a to nejen velice liberálním přístupem k pravidlům silničního provozu. V příštích pěti dnech jsme prozkoumali kdejaká zákoutí tohoto charismatického města a jeho okolí. Někteří z nás by si jistě rychle dokázali zvyknout na celkovou uvolněnost, bezstarostnost a mnohdy i chaotičnost jihoitalského života.
Z navštívených míst si rozhodně nelze vybrat jedno nejoblíbenější, ale za sebe bych vyzdvihla archeologické muzeum v Neapoli a jeho dechberoucí sochy, Pompeje (obzvláště již známé mozaiky z naší učebnice latiny ), řecké chrámy v Paestu, Capri (vilu San Michele, úžasné vyhlídky a tamní kodrcavé minibusy) a moře. Pět krásných dní nám ještě více zpříjemnila italská kuchyně a rozmanité kulinářské zážitky. Musím říct, že po tak krásném pobytu se mi vůbec nechtělo domů, do Podolí, do lékárny, a spíše mi bylo po návratu smutno. Tímto bych zde také chtěla za nás za všechny moc poděkovat našim úžasným profesorům Morávkovi a Markovi za skvělý doprovod a také za, obzvlášť v této covidové době, velice náročnou organizaci.
Vobis gratias agimus maximas!

Magdalena Helanová, 4.B

 

  

Aere perennius
Jeden německý dramatik a básník onehdy slavnostně pronesl: „Vidět Neapol a zemřít!“. Tento známý citát teď nejspíše rezonuje v myšlenkách všech účastníků zájezdu do srdce neapolského zálivu. A troufám si tvrdit, že leckdo by dal Goethemu za pravdu. Naše výprava totiž předčila všechna očekávání!
Tolik zážitků, tolik chvil plných smíchu a radosti, tolik nachozených kilometrů, ale hlavně tolik vzpomínek, které se promítají v hlavě při zmínce těchto dnů. Kdybych chtěla všechny tyto nezapomenutelné momenty vylíčit, vydalo by to na vcelku slušný román. Nebo na dokonalou symfonickou skladbu. Na prvním listu tohoto notového zápisu by stála slova hudební terminologie jako lucciante, magnifico, gaudioso a další jim podobná, která by čtenáři radila, jak skladbu správně pochopit a zahrát. A přesně takový byl náš výlet! Složen z 5 vět. Každá z vět naprosto odlišná od té předešlé, ale přesto stejně úchvatná a nekonečně užitá v každé své notě. Po poslechu jedné se již člověk těšil na nadcházející, říkal si, že už ho nemůže nic překvapit. A přesto po zaznění prvních tónu nám všem došlo, jak moc jsme se mýlili.
Člověk až zpětně vnímá, kolik toho vlastně za tak krátký časový úsek viděl a zažil. Ať už to byl z moře vystupující ostrov Capri se všemi svými malebnými uličkami, kde se dá tak snadno ztratit, s dechberoucími výhledy a s cestami splňující všechny nároky i pro zdatné sportovce. Diametrálně odlišné místo, Paestum. Vlakem zhruba hodinu vzdálené pozůstatky antického města s dochovanými chrámy rozprostírající se uprostřed rozkvetlých luk, vše dohromady vyzařující dokonalou harmonii a klid. Ve stínu dórských sloupů by se tu dalo procházet dlouhé hodiny. Pompeje, opět něco zcela výjimečného. Minulost tu souzní společně s přítomností a dává vám tak jedinečnou možnost do ní nahlédnout, procházet a potulovat se ulicemi, vstupovat do domů, kde se zastavil čas, kde jako by ještě včera někdo žil. Naproti tomu všemu by se mohla samotná Neapol zdát upozaděná. Když ovšem objevíte všechna její malá tajemství v podobě historických památek schovaných mezi všedním životem, změníte názor. Všechny ty kostely, dómy a kláštery které byste mohli leckdy snadno minout. Přitom jakmile projdete zdobeným portálem, stanete uprostřed místností, barevně osvětlených, jak si sluneční paprsky razí cestu skrz vitrážová okna. Ze stropu na vás shlíží scenerie hýřící barvami, každý kousek stavby je sám o sobě uměním. Oči vám těkají z místa na místo, a to vše dohromady vám sebere slova.
To všechno a mnohem více měla naše malá výprava možnost zhlédnout. Nemnoho početná skupinka nadšenců, kterou jsme bezpochyby byli, měla nejednu výhodu. Nejenže jsme si vysloužili klasifikaci jakožto archeologická škola, utvořila se zde také velmi příjemná a pohodová atmosféra, která vás přiměla alespoň na okamžik zapomenout na všechny trable a zkrátka si jen užívat daný okamžik. A přestože to každý z nás udělal již mnohokrát, myslím si, že důležitou částí tohoto povídání je jedno, totiž dvě velká poděkování, a to našim skvělým profesorům. Těch vědomostí a poznatků, které nám předali, těch příběhů, kterými nás pobavili, a hlavně těch zážitků, které díky nim máme. To vše jsou momenty, na které nikdy nezapomeneme a za které jsme tolik vděční.
Zakončila bych to symbolicky slovy vypůjčenými od p. profesora Morávka, která pronesl při cestě letištní halou: „Vzpomínky zůstanou!“… a s tím se nedá než souhlasit!

Anna Hájková, 3.B

 

Řím 2018

Projekt Akademického gymnázia ve Štěpánské ul., Praha a Accademia Vivarium novum, Řím, Itálie na téma:
Ex uno plura - latina není mrtvá, latina žije v učené komunikaci evropských národů

Studenti AG navázali na předcházející projekt svých bývalých spolužáků a se svými profesory latiny znovu navštívili Řím (6. – 14. 3. 2018):

 
(více fotografií)

ROMA MMXVIII
Nos, discipuli Gymnasii Academici, fuimus Romae anno MMXVIII. Romae non ambulabamus, sed volabamus. Hac in urbe vidimus multas pulchras res, e. g. Mausoleum Augusti, quo anno duodetricesimo ante Christum natum aedificatum est. Augustus erat illo tempore primus caesar Imperii Romani. Totum nomen ei erat Gaius Iulius Caesar Octavianus Augustus. Mausoleum eius, quo nunc „Mausoleo di Augusto“ lingua Italica dicitur, stat non procul a Tiberi flumine. Quod mausoleum formam habet circi et diametrum octoginta septem metrorum. Insunt ibi multae urnae cum reliquiis corporum mortuorum. Quae corpora Augusti familiarium sunt. Mausoleum Augusti erat tempore praeterito castellum, hortus vini et theatrum. Vidimus quoque Musea Vaticana, Aram Pacis Augustae, Ostiam antiquam, multas ecclesias, sculpturas et cetera.

Jan Fiedler (3.C)

Ohlasy na Řím
V minulém měsíci březnu jsme společně s latinským seminářem navštívili italskou metropoli Řím. Nutno podotknout, že věčné město ani po více než dvou tisících letech neztrácí dávný lesk. Po stránce kulturní, historické a umělecké nám toto město znamenitým způsobem dává přivonět k monumentálnímu odkazu antiky. Poučeni o významu římské civilizace naše zraky často ohromeně hleděly vzhůru, až k samotným výšinám těch nejvýznamnějších památek. Řím není jen krásný, je také atmosferický a mnohdy až myticky strhující. Kde jinde se totiž děly dějiny, kde jinde bylo srdce snad té nejpozoruhodnější říše světa. Věřím, že tato exkurze nám přinesla mnoho nových poznatků a vědomostí. Ať už se jednalo o přímou konfrontaci s latinou, či o dějepisné pozorování. To vše samozřejmě za přispění našich milých profesorů p. Morávka a p. Marka, za což jim dlužíme nejedno poděkování. Gratias maximas!

Matěj Faltus (4.B)

 

Výměnný pobyt v Telese (Itálie), 4.–11. 2. 2017

    
(více fotografií)

Texty zpětných vazeb od studentů naleznete na stránce Španělské akce – eTwinning

 

Odborná exkurse do Říma 2015
(v rámci projektu "Antika v kontextu současné Evropy - e pluribus unum?")

Ve dnech 7.–14.3.2015 navštívili studenti AG společně s prof. Markem a Morávkem Řím:

  
(více fotografií ve fotogalerii)

Říme, připrav se, studenti AG jedou
V dnech 7. 3. 2015 až 14. 3. 2015 měli latináři a pár odvážných přírodovědně zaměřených jedinců jedinečnou možnost – vydat se do Věčného města, do Říma.
Jako správní světáci, jsme si sbalili svých pár švestek, celer, Pica a nežli jsme se nadáli, už nás v Římě vítaly Beatiful place a vidina celého týdne nabitého památkami, užíváním prakticky letního počasí a lehkým brnkáním na naše kulinářsky laděné struny.
Zážitek to byl oproti všednímu, zdlouhavému sezení ve školních lavicích vskutku osvěžující. Rychle jsme se aklimatizovali. Barvy na semaforech měly spíše estetickou funkci, relativita času nabyla nového rozměru a prodavači „selfie“ tyček kolem nás kroužili jak supi čekající, až zpomalíme svůj krok. Restaurace nás lákaly ke své vyhlášené italské kuchyni, jako Sirény lákaly ke svým skalám kolem proplouvající námořníky.
Accademia Vivarium novum nám nejen ukázala, že i mrtvý jazyk, jakým je latina, má své kouzlo a nepopiratelný význam, ale také to, jakými celebritami jsou naši oblíbení profesoři latiny. O entuziasmu tamních studentů nemluvě. A to divadlo, co jsme jim tam sehráli! To byl vrchol.
A to doslova – opravdu se nám to divadelní vystoupení povedlo.
Milovníci přístavních „letovisek“ a moře si zas přišli na své během celodenního výletu do Ostie, kde nás provázel profesor Georgius, jehož výklad plný energie nešlo neposlouchat.
Neutrpěla však ani naše touha po poznávání historie, památek církevních i světských. Pohlazením po naší nostalgické duši byla i procházka po Via Appia, která, jak je nám známo z naší učebnice latiny, longa est.
Celkově to byl skvělý týden, ale víc už raději neprozradím.

Tomáš Lepier, 3.A

  

V sobotu 7. 3. jsem celá natěšená mířila na letiště Václava Havla. Poté, co jsem kamarádům zpříjemnila čekání na pár opozdilců svými domácími sušenkami, jsme se vydali do letadla a po bezproblémovém letu přistáli na italské půdě. Hned na letišti se nějací nešťastníci ztratili, což při tomto výletu nebylo naposled. Zmatení latináři vyrazili vstříc krásám Věčného města. Autobus nás dovezl k Termini, odkud to byl kousek k hostelu Beautiful Place in Rome, který se měl po dobu našeho pobytu stát naším útočištěm. Skoro každý večer jsme podnikali poněkud adrenalinovou pouť za jídlem do nedalekého Coopu.
Probuzeni za zvuků zvonů, s teniskami na nohách a téměř letně oblečeni jsme vyráželi každé ráno objevovat další stará, ale krásná zákoutí Říma. Po cestě přeplněným metrem nás čekal den plný chození po památkách a kupování suvenýrů. Náš program byl opravdu nabitý. Atmosféru gladiátorských zápasů jsme zažili v Colosseu, umění nasávali na Capitoliu, delší výšlap podstoupili na Via Appia – cestě známé z našich latinských učebnic.
Celý čtvrtek jsme strávili ve Vatikánu, kde se nám při návštěvě Vatikánských muzeí naskytl ohromující pohled na Sixtinskou kapli, vyzdobenou malbami od Michelangela. Na Piazza di S. Pietro jsem si připadala jak ve filmu Andělé a démoni.
Ovšem největší zážitek mám z latinské Accademia Vivarium novum, kde jsme poznali, že latina nemůže být mrtvým jazykem. Přivítali nás nadšení studenti ze všech možných částí světa. Setkali jsme se s jiným způsobem života. Prohlédli jsme si školu, zúčastnili se vyučování, kluci nám připravili menší koncert latinských písní, při kterých jsem pociťovala naprostý úžas, a hlavním bodem dne bylo námi zahrané latinské divadlo inspirované životem prvního římského krále Romula. Společnost nám dělal profesor Georgius, kterého jsme si hned oblíbili. Ten se stal naším milým a zábavným průvodcem i při celodenním výletě po Ostii. Když nastal čas našeho odjezdu z Accademie, vůbec se nám nechtělo pryč. Byl to opravdu osvícený zážitek.
Dostali jsme se i k moři, ve kterém si dokonce dva odvážlivci zaplavali. Abychom zažili pravou Itálii, nechyběly na programu pizza, těstoviny a samozřejmě zmrzlina.
Poslední den jsem odjížděla na letiště trochu smutná, že se musím vrátit do pražské zimy a do školní lavice. Tato exkurze ve mně zanechala mnoho krásných dojmů, pomohla mi se seznámit s dalšími lidmi a uvědomit si, že páni profesoři B. Marek a J. Morávek jsou ten nejlepší doprovod, jaký jsme si mohli přát. Tímto bych jim chtěla poděkovat, že to s námi přežili a nakonec nikoho neztratili. Zakončila bych to veršíkem Roma pulchra est, nejhezčí je z měst.

Tereza Bartošková, 3.A

  
 

Roma MMXV
Roma in Italia est. Id omnes scimus, qui Romae fuimus cum magistris nostris e gymnasio. Romae multas res videre possumus, quas e libro nostro „Familia Romana“ scimus.
Mihi dies amabilissimi (primus), secundus quartusque fuerunt. Die secundo omnes in Academiam Vivarii novi ibamus. Illic omnes - discipuli, magistri ceterique lingua Latina aut lingua Graeca antiqua loqui volunt. Discipuli huius academiae omnes sunt e toto mundo pueri. In academiam iter longum taedii plenum fuit. Fessa fui, nam Romae semper facilius est nocte vigilare quam bene mane e lecto surgere. Diu exspectavimus vehiculum modernum – sed in Italia quisquis omnia facit, cum ipse vult, numquam vero, cum necesse est, atque magistri semper dicebant: „Hoc in Italia solitum est.“ Cum pervenimus ad academiam magister Georgius Bohemus nos salutavit et breviter aliquid in lingua Latina narravit. Deinde nobiscum academiam intravit. Nos eum sequebamur et auscultabamus, nam is de academia magistris discipulisque narravit. Academia inspecta discipuli cantaverunt nobis multa carmina Latina ut „Vivamus, mea Lesbia“, „Tristia“, „Ad fratrem mortuum“ aut „Lugete, o Veneres“. Potuimus cantare cum iis, sed (nescio cur) nemo nostrum cantare voluit. Post cantus pueros academicos ad officia redire necesse fuit, at aliqui nos scaenas de Romulo Remoque parantes adiuvare potuerunt. In academia nos melius quam bene habuisse puto et discipulos hanc academiam valde amare vidimus.
Cum omnes discipuli ad portam academiae venerunt, ut nobis valedicerent, rursus vehiculum modernum multum temporis exspectavimus et diem quoque quartum exspectare potuimus, nam magister Georgius ex academia die quarto Ostiae nostrum ducem futurum esse dixit.
Ostia oppidum antiquum est prope Romam. Prope Ostiam mare frigidum est. Duo nostrum iam bene sciunt hoc mare frigidius esse quam videri.
Puto nos multas gratias nostris magistris posse dicere, nam omnes scimus locutionem: „Comedent igitur fructus viae suae suisque consiliis.“ Et hoc iter tam pulchrum fuit, quam esse potuit, et optimum omnium itinerum quae ego cum gymnasio nostro suscepi!
Anno sequenti Athenas ire possumus!
Valete et gratias bonis nostris magistris, omnibus discipulis et nostris et Georgii, et gratias Georgio pro tantis rebus de quibus nobis cum in academia tum Ostiae narravit!

Catharina Rýdlová